Šaty z černé madeiry

Toto léto jsem měla štěstí a pod ruku se mi dostaly dvě krásné madeiry. Už dřív jsem po tomto druhu látky pokukovala, ale vždy mě něco odradilo od koupě – nedostatek mých zkušeností (v začátcích svého šití jsem si prostě na tuto látku netroufla) a také moje rodinná situace (máma s batolaty a bílá madeira, má to cenu?). „Děti ale již trošku odrostly, moje šicí praxe se v průběhu času zlepšila, tak teď je ta pravá chvíle jít do toho a ušít si parádní šaty do horkých letních dnů“, řekla jsem si. A tak jsem si jednoho krásného červnového dne, provoněného jahodami z nedaleké farmy, odnášela ze skladu MarLen v Šakvicích domů svou první madeiru v bílé barvě. 

Snad ještě ten den jsem vytáhla všechny svoje Burdy a začala listovat, abych našla ten pravý střih. Při výběru střihu se snažím myslet na dva aspekty: aby slušel mně a aby slušel i té konkrétní látce. Ne vždy se to vydaří, ale můžu říct, že pokud člověk respektuje vlastnosti dané látky, tak si tím může významně vypomoct, aby výsledek sedl co nejlépe. Myslím, že v tomto případě se to vydařilo. Mezi několika variantami nakonec zvítězil střih z Burdy 5/2003.

Ano, čtete správně, téměř 20 let starý střih, to už je celkem slušný návrat do minulosti. V roce 2003 mi bylo 15 let a šití pro mě znamenalo hlavně asistovat mojí mamince, od které jsem lásku k tomuto koníčku podědila a která vždy ochotně plnila moje pubertální požadavky na oblečení. 

Madeira je tkanina v plátnové vazbě, která má výšivku, a to buď po celé své šíři a nebo podél jednoho či obou pevných okrajů. Nynější výroba výšivky je strojová, ale jak už název látky napoví, historie nás zavede na ostrov Madeira, kde dříve ženy látku ručně vyšívaly. Madeira je lehká a vzdušná, nejčastněji se vyšívá na batist, ale také například na mušelín. A proto také patří k oblíbeným látkám pro letní období. 

Můžu říct, že madeira se mi šila velmi dobře. Měla jsem trochu strach, jak se moje šicí stroje poperou s výšivkou (mám rovnosteh SilverCrest a overlock Singer), ale zvládly to dobře, bez jakéhokoliv problému. Jediné, co jsem si pořád hlídala, byl rub a líc. Mám pocit, že u madiery to není na první pohled patrné. Je potřeba se podívat opravdu pečlivě a určit, která strana výšivky je ta „hezčí“. 

Kromě rukávků jsou šaty celé vypodšívkované, přece jenom jsem chtěla mít jistotu, že nebude prosvívat spodní prádlo. Pokud je výšivka hodně děrovaná, je vhodné madeiru vypodšívkovat. Pokud je výšivka například pouze při okraji, nemusí být podšívka nutná. Záleží však na každém, jaké jsou jeho preference. 

Já jsem s výsledkem velmi spokojená, povedlo se mi dobře vybrat velikost a nemusela jsem dělat žádné úpravy střihu (které stejně moc neumím). Šaty měly v mém okolí úspěch a sklidily chválu, což mi samozřejmě udělalo radost a ponouklo mě k tomu, abych si ušila ještě jedny, tentokrát černé a podobného střihu: 

Černou verzi madeiry můžete najít zde a střih najdete v Burdě 6/2007. V originále jde pouze o halenku, já jsem však spodní díly prodloužila a získala tak propínací šaty. 

Pokud stále váháte, zda madieru zařadit do šatníku, tak budu ráda, pokud vás můj článek inspiroval k pozitivnímu rozhodnutí. Madeira k létu určitě patří, já už jsem se o tom přesvědčila.

Autor: Zuzana Stehlíková